STRUČNÁ HISTORIE POST-ROCKWELLOVSKÉHO NÁRODNÍHO SOCIALISMU ( John Steele ) II.

„2. března 1974 se v jednom elmontském sále v Kalifornii sešlo na 43 NS revolucionářů. V průběhu setkání vyjádřili nedůvěru vůči ztrátové koncepci masového hnutí. Národní socialisté upustili od strategie davových srocení a přijali revoluční koncept partyzánského podzemí.“ Tak začíná manifest ´Národně socialistické osvobozenecké fronty´ (National Socialist Liberation Front), bezpochyby nejmilitantnější post-rockwellowské NS organizace. Mnoho (možná i většina)  ´podzemních´ úderů této malé, avšak odvážné skupiny zůstává dosud neodhalena nebo jen matně tušena. Případ útoku slzným plynem na vzpomínkovém shromáždění za Julia a Ethyl Rosenbergovi (židovské špiony, kteří byli popraveni za to, že Sovětskému svazu vyzradili tajemství výroby atomové bomby), stejně jako vypálení přinejmenším jednoho komunistického knihkupectví postrádá jakýkoli usvědčující důkaz, že se jedná o dílo aktivistů N.S.L.F. Bohužel, 15. srpna 1975 vyhasl, ve věku pouhých 24 let, život statečného Josepha Tomassi. Vina byla vznesena na obou stranách,ale v podstatě šlo o to, že Tomassi, ještě s jedním kamarádem, projížděli kolem budovy N.S.W.P.P., když na něj člen ochranky ukázal prostředníček. Tomassi zastavil a dotyčného napadl. Po krátké rvačce vytáhl jiný hlídač zbraň a střelil Tomassiho do hlavy. Ten byl na místě mrtev – přímo u vchodu do hlavní budovy N.S.W.P.P. (Není zřejmé, byl-li Tomassi v té chvíli ozbrojen či nikoli.) Vedení strany převzal poručík David Rust. Po něm následoval Karl Hand, ovšem jeho uvěznění za ozbrojené útoky v polovině 80. let stranu fakticky ukončilo. Karl Hand se v současnosti angažuje coby nezávislý aktivista v rámci ´Bílého národního hnutí´ (White nationalist movement).

´Hlas myslících Američanů´ (The Voice of thinking Americans). Tak zněl titulek rasistické publikace ´Zvon Svobody´ (The Liberty Bell, dále L.B.) vydané v Reedsu v Západní Virginii. Přestože svastiky se na stránkách tohoto vysoce kvalitního časopisu přijatelného rozsahu neobjevovaly, články vyjadřující oddanost Adolfu Hitlerovi, Třetí říši a politickému vězni Rudolfu Hessovi výjimkou nebyly.

George P. Dietz, odpůrce veřejných shromáždění a mítinků a vydavatel a tvůrce L.B., má za sebou dlouhou a úctyhodnou historii v NS boji jak v Americe, tak za mořem. Narodil se v Německu a do konce druhé světové války byl členem Hitlerjugend.

Mezi přispěvatele do L.B. patřili mimo jiné i skvělý rasistický spisovatel (a dřívější profesor klasické filologie na illinoiské univerzitě) Revilo P. Oliver, Major Joseph Stano a Dr. Charles E. Weber. Dietz jednou prohlásil, že on a jeho spolupracovníci „žijí a dýchají národním socialismem.“ Články jako „Skutečně šest milionů zemřelo – revize“ (Did Six Million Really Die – A Review), „Polsko a lži spojenců“ (Poland and the Lies of the Allies) a „Hitler mluví k Americe“ (Hitler Speaks To America) toto prohlášení bezesporu potvrzují a přisuzují tak panu Dietzovi čestné místo ve věci amerického národního socialismu.

Tento autor se snažil 28. dubna s Georgem  Dietzem zkontaktovat, aby získal další informace ohledně historie hnutí, ale jediná odpověď, kterou obdržel zněla: „Na žádné dotazy neodpovídám. L.B. byly ukončeny v roce 1999. Já se již dále neangažuji.“ Na to bylo panu Dietzovi popřáno hodně štěstí, načež odpověděl „Děkuji, nashledanou“ a zavěsil.

´Bezpečnostní zásahová skupina´ (Security Services Action Group) vedená Billem Russelem (koordinátorem detroitské pobočky N.S.M. ke konci sedmdesátých let), která měla původně sloužit jako bezpečnostní složka nacistických knihkupectví, byla Johnem Moriaritym (alias Johnem Reichem) a Tedem Dunnem (alias Markem Heydrichem) v roce 1979 prohlášena v Detroitu za samostatnou skupinu. Brannen Johna ze strany vyloučil a všichni místní členové se po tomto neblahém rozkolu připojili k Reichovi. Krátce nato vznikla chicagská pobočka a v následujících letech se bude S.S.A.G. moci pochlubit i pobočkami v New Yorku, Ohiu a Pensylvánii.

V období od roku 1980 do roku 1993 uspořádala S.S.A.G. řadu demonstrací, které otřásly ulicemi Detroitu a okolním předměstím. Mezi nejzdařilejší patří několik shromáždění v Ann Arbor (Michigan), při nichž komunistické skupiny typu ´Progresivní strana pracujících´ (Progressive Labour Party), ´Mezinárodní výbor proti rasismu´ (International Committee Against Racism) a ´Sparťanská liga´ (Spartacist League) zaútočily na Zásahovou skupinu ve velkém. Výsledkem byly jak rozsáhlé majetkové škody, tak těžké újmy jejich vlastních členů zapříčeněné detroitskými nacisty a pořádkovou policií. Dále shromáždění v Oak Parku (Michigan), kde Zásahová skupina  zaútočila na pro-izraelské oslavy a shromáždění v Lansingu (Michigan), při jehož organizaci asistovala chicagská Americká nacistická strana.

Po krátkém boji s rakovinou odešel počátkem 80. let na věčnost SS kamarád Danny Zettle.

Oficiální uniforma S.S.A.G. byla černá, ne nepodobná uniformě Schutzstaffel. Uniformu podle situace doplňovala černá motocyklová helma a ruční štíty (vyrobené z nadbytečných dopravních značek).

Ke konci 80. let se Zásahovou skupinou úzce spolupracovala organizace ´SS Amerika´ (SS Of America) z Rockwoodu (Michigan), byť jeden z jejích prominentních členů byl zároveň oficiálním příznivcem N.S.W.P.P. Wes (spoluzakladatel skupiny) později zemřel v mladém věku na následky neznámé nemoci a skupina se rozpadla.

Spoluzakladatel chicagské S.S.A.G., Will Leinberger, byl 9. listopadu 1987 poslán do vězení za údajnou účast na několika incidentech  protižidovského charakteru. Počátkem 90. let ho propustili, ovšem krátce na to  zmizel z doslechu.

John Reich zřejmě zanechal politických aktivit, neboť nikdo z jeho dřívějších přátel o něm přes dobrých pět let nic neslyšel.

Ted Dunn se dostal do vězení v dubnu 1988 za držení nějakých léčiv (ne narkotických) a propuštěn byl v roce 1990. Během léta 1988 se konala tři shromáždění (konkrétně v Dearbornu, Livonii a Redfordu v Michiganu), která byla v místním tisku hodnocena spíše pozitivně. Divoká shromáždění 80. let jsou již minulostí, ovšem Dunn v aktivitách pokračuje do dneška (píše a hovoří o různých aspektech činnosti hnutí). Když byl Dunn zatčen, začal tento autor spolu s mladíkem známým pod pseudonymem Greg Strasser, vydávat informační bulletin ´Na stráž!´(On Guard!), který měl po dobu Dunnova věznění nahradit ´Michigan Briefing´, dřívější publikaci Zásahové skupiny.

Tento bulletin vycházel až do roku 1995, kdy pro nedostatek zájmu vycházet přestal.Tento autor chce zdůraznit, že kamarád Ted Dunn, stejně jako ostatní aktivisté zde uvedení, byl a je aktivním členem a vůdcem, jehož činy vždy provázela věrnost a čest. Mezi další oddané členy S.S.A.G. patřil v průběhu let Kenny Morgan (člen od roku 1979 a účastník těch nejdramatičtějších pouličních shromáždění v historii Zásahové skupiny), Don Hunter (člen a pouliční bojovník od dob detroitských knihkupectví N.S.M.) a Angel Summers (vedl, coby vedlejší projekt skupiny, obchod s kazetami a tričky ´Angel´s Action Gear´).

V polovině 90. let zemřel, v důsledku předávkování heroinem, Lou (známější jako ´Bones´), koordinátor newyorské sekce S.S.A.G. Jak už bývá v takových případech zvykem, vedla smrt vůdce k zániku celé skupiny. Autor znal ´Bonese´ jen sporadicky, skrz pár dopisů, a tak si v nejmenším netroufá tipovat, co ho vedlo k experimentování s tak nebezpečnými narkotiky. Jediné, co zbývá podotknout, je fakt, že ´Bones´ byl mezi svými znám jako zanícený národní socialista a na jako takového bychom měli vzpomínat spíše než jako na ´feťáka´.

Veterán SS, kamarád Karl Wolf, zemřel z neznámých příčin okolo roku 2000. Karl nebyl mnoho let před svou smrtí s nikým z S.S.A.G. v kontaktu a zpráva o jeho smrti organizací jen prošuměla.

Reverend ´Křesťanské identity´ (Identity Christian) se silným NS přesvědčením, pastor Richard Girnt Butler, patří v bílém národním hnutí mezi ty nejstálejší a nejrespektovanější. Problémy, kterým čelí náš národ, si uvědomil během druhé světové války, když pobýval služebně, coby voják, v Indii. Jeden Indián se, tehdy mladého, Butlera zeptal, proč bojuje proti svým vlastním lidem. Butler byl zmaten a neschopen odpovědět, a tak mu Indián vyjevil zřejmé: Němci a (většina) Američanů jsou stejné krve. Butler nemohl okamžitě zčista jasna převrátit své přesvědčení. Ale ta prostá pravda, které ho Indián postavil tváří v tvář, ho znepokojovala – nemohl ji popřít ani zcela opomenout.

V roce 1960 vstoupil Butler do ´Církve Ježíše Krista´ (Church of Jesus Christ) dr. Wesleye Swifta v Kalifornii a stal se jeho blízkým spolupracovníkem, kterým zůstal až do Swiftovy smrti v roce 1971. V 70. letech se pastor Butler přestěhoval do Hayden Lake (Idaho) a založil ´Árijské národy / Církev Ježíše Krista´ (Aryan Nations/Church Of Jesus Christ, Christian). Setkávání (včetně oslav Hitlerova narození, kdy strážní věž zdobily vlajky se svastikami z druhé světové války) se pořádala na půdě jeho společenství a hovořili zde mluvčí z širokého spektra pro-bílých organizací. Autor tohoto článku se účastnil (jménem S.S.A.G.) obou ´Árijských světových kongresů´ (Aryan World Congress), které se tam v letech 1987 a 1988 konaly. Navíc si s pastorem telefonuje, vyměňuje emaily a také se s ním několikrát osobně setkal. Na základě toho je přesvědčen, že se jedná o jednoho z nejkvalitnějších mužů pro-bílého hnutí (vlastně o jednoho z nejkvalitnějších mužů vůbec).

Ke sklonku roku 1987 byl Butler obviněn (spolu s dnes již zesnulým Robertem E. Milesem, členem Kukluxklanu Louisem Beamem a několika členy ´Bratrské mlčenlivosti´ (Bruder Schweigen/Order group) z protistátní agitace (tj. konspirace proti vládě Spojených států). Pro ty, jež jejich osud zajímal, se zprovoznila informační linka a v celém hnutí probíhala na odsouzené sbírka. Situaci navíc zkomplikovala operace trojitého bypassu, jíž se pastor musel v průběhu přelíčení podrobit. K mohutnému překvapení státu i hnutí bylo všech třináct obviněných zproštěno viny ve všech bodech obžaloby.

Pastor Butler po svém propuštění začal opět pořádat pravidelné sešlosti na pozemcích základny. Těžká zkušenost jej nejen že neoslabila, ale právě naopak.

Nenávistní odpůrci bílé síly nemohli nikdy pastoru Butlerovi odpustit, že je porazil u jejich vlastních soudů a v roce 1998 se dočkali šance na pomstu. Výpovědi jsou sporné: mladá žena napůl indiánského původu se synem zrovna míjela základnu, když, dle jejích slov, začalo mít auto potíže se zapalováním. Podle hlídky, která stála u vchodu (a která přiznala, že požila alkohol) byla slyšet střelba. Strážci začali auto pronásledovat a nakonec přinutili ženu, aby zajela ke kraji, kde ji podrobili výslechu. Přestože pastor Butler výslovně varoval všechny strážce, aby se VYVAROVALI fyzické konfrontace, byl civilním soudem (svolaným na popud neúnavného levicového potížisty Morrise Deese) obviněn ze zanedbání. Čistě proto, že byl majitelem pozemku. V důsledku toho, že pokuta byla stanovena na 6.3 milionů dolarů, byl Butler v roce 2001 donucen vzdát se svého majetku. Jak už bývá dobrým židovským zvykem, kostel, noclehárna i kanceláře byly spáleny na popel v rámci požárního cvičení (a pak kdo je tady ´provokatér´).

Aby nebylo potíží málo, v průběhu následujícího roku se stoupenecká frakce A. N. ztotožnila s názorem Raye Redfeairna, který z organizace dobrovolně odešel, že Butler již učinil příliš mnoho ´špatných´ rozhodnutí než aby mohl být vůdcem. V době, kdy toto píši, burácí hnutím zuřivé debaty ohledně toho, která ze stran má právo osvojit si název. Obě strany mají oddělené úředníky, internetové stránky a adresy.

Prostý autor nemá nic osobního proti Redfeairnovi a jeho stoupencům, ale pastor Butler je příznivcem Adolfa Hitlera a národního socialismu po několik desetiletí. Autor je národním socialistou od roku 1984 a tak má jeho plnou podporu pastorova strana.

20. dubna 2002 promluvil pastor odvážně ve svých 84 letech  na veřejném shromáždění v pennsylvánském Yorku, u příležitosti uctění dne narození Adolfa Hitlera.

Bývalý člen N.S.W.P.P., Rick Cooper, byl rozčarován ze směru, který do poloviny 70. let organizace nabrala. Zejména pak Koehlovým vedením. Založil tedy ´Národně socialistický předvoj´ (National Socialist Vanguard). Skrze stejnojmenný bulletin referoval o záležitostech, které se týkaly jak celé veřejnosti, tak především úzkého kruhu hnutí. Cooper nikdy ´nevodil za nos´ – vychvaloval neoblíbené postavy bílého národního hnutí a kritizoval ty, u kterých by si to nikdo jiný nedovolil. Tak, jak cítil, že je to správné.

Možná nejde s Cooperovými názory vždy souhlasit, nicméně je bezpochyby charakterním mužem, který slouží národu podle svého nejlepšího svědomí.

Harold Convington vypráví ve své knize z roku 1987, ´March Up Country´, o nejmenovaném členovi N.S.P.A., který organizaci opustil, zapudil svou nacistickou minulost a dokonce chvíli žil s černou milenkou. Jednoho dne, jakoby zasažen božím zjevením, si tento bývalý kamarád nasadil kdysi získané hodnosti, vzal poloautomatickou pušku a odebral se směrem k černošskému církevnímu pikniku. Jeden z tupých přisluhovačů systému ho nakonec zastřelil, ale on ještě před tím stihl několik věřících zlikvidovat. Podle Convingtona tento (znovu nalezený) kamarád střílel ještě ve chvíli, kdy byl skolen k zemi.

Onen muž se pochopitelně tím, že žil s milenkou jiné barvy pleti, dopustil vážného prohřešku vůči své rase. Ovšem Covington uvádí (a autor souhlasí), že si jeho kamarád poté, co zhřešil uvědomil svoji chybu a odčinil ji jediným způsobem, který znal. Samozřejmě, že při posuzování charakteru člověka nejde až tak moc o konečný výsledek (několik barevných mrtvých nekompenzuje život jediného kamaráda), ale dobrý úmysl jedince se počítá.

Podobný je i případ 17-ti letého studenta Kenetha Wilsona (kterého policie označila za ´sympatizanta nacistů´) z Charlotte v Severní Karolíně. Několikrát vystřelil do houfu černochů, načež obrátil zbraň i proti sobě. V nastalém zmatku byl jeden černoch zabit. Tento mladík zjevně nebyl členem žádné konkrétní skupiny, nicméně fakt, že na rukávu nosil svastiku a že přinesl v zájmu své rasy oběť nejvyšší (jakkoli ta se minula účinkem), z něj činí, dle autorova názoru, národního socialistu.

Bývalý vojenský seržant James Burford pracoval původně jako správce financí pro N.S.W.P.P. Po určité době založil chicagskou ´Americkou nacistickou stranu´ (A.N.P.) a ´Starou seržantskou základnu´ (Old Sarge PX), která později sloužila jako vojenský sklad. Během druhé poloviny 80. let byly vytvořeny plány na postavení ústředí (´Pevnost Rockwell´(Fort Rockwell)), nicméně nikdy se zcela nerealizovaly.

Strana se v průběhu své existence účastnila pouličních demonstrací, někdy ve spolupráci s chicagskou i detroitskou buňkou S.S.A.G. nebo s Arthurem Jonesem z ´Amerického prvního výboru´ (American First Committee). Jones se ke konci 80. let k A.N.P. přidružil jakožto zástupce velitele, tedy Burforda. V počátcích 90. let přiměly Jonese nepříjemné spory ohledně financí členství v A.N.P. ukončit. Okolnosti této události se moc nerozmazávaly a plná vinu pravděpodobně není ani na jedné straně. Jones – bývalý kandidát na post starosty Chicaga a veterán mnoha pouličních akčních setkání – se poté stal spoluzakladatelem probílé firmy zabývající se prodejem knih (jejíž jméno si autor nyní nemůže vybavit), která však neměla dlouhého trvání. Jeden čas zvažoval dokonce výrobu a prodej bust slavných rasistických postav historie. Poslední zprávy o Burfordovi jsou, že se byl nucen v důsledku chatrného zdraví stáhnout do ústraní. O Jonesovi bohužel nejsou (co se politiky týče) žádé dostupné zprávy.

Dalším z odpadlíků N.S.W.P.P. v počátcích 70. let byl Russel Veh z Kalifornie, který se v roce 1974 rozhodl uskutečnit něco, o co se žádný z NS aktivistů nikdy předtím nepokusil a nejspíš na něco takového ani nepomyslel: vytvořit otevřeně homosexuální nacistickou stranu. Asi netřeba dodávat, že reakce tradičních národních socialistů pokrývaly škálu pocitů od šoku a zděšení až po znechucení a že Vehova ´Národně socialistická liga´ (National Socialist League; N.S.L.) zůstávala, navzdory několika neoficiálním kontaktům s jinými stranami, v řadách podobně smýšlejících skupin (myšleno v kontextu přístupu k rasové otázce) zavrženíhodnou stranou. Buď jak buď, je třeba přiznat, že filmy jako ´Triumf vůle´ (Triumf Of the Will) mohou být dnes zakoupeny celé s anglickými titulky z valné části díky Vehově úsilí a kontaktům. Navíc autorovi jeden kalifornský kamarád podal svědectví o tom, že právě na pouliční demonstraci N.S.L., které byl bezprostředně přítomen, viděl nejprofesionálnější a nejlépe organizované nacistické aktivisty ve svém životě.

Do poloviny 80. let N.S.L. vpodstatě vyšuměla a Veh chytl druhou mízu se založením World Service, podniku, který se zabýval prodejem knih a videa. 8. srpna 1995 Veh zemřel po těžkém zápase se zápalem plic.

James Mason v roce 1976 odešel z N.S.W.P.P., přidal se k N.S.L.F. a brzy na to se stal sekretářem jak N.S.W.P.P., tak přidruženého N.S.M. V součinnosti se svými povinnostmi ve straně, vydával tento kamarád NS noviny ´Obklíčení´ (Siege), které měly oslovit především mladé akční jedince. V této době si Mason, k velkému zděšení některých svých ´konzervativnějších a opatrnějších´ kamarádů, začal dopisovat s Charlesem Mansonem, Lynette ´Squeaky´ Fromme a Sandrou Goode. Mason si vzal k srdci Mansonovu radu o marnosti politického boje ´levice vs. pravice´, zanechal ortodoxní ´politické´ aktivity a založil ´Všeobecný řád´ (Universal Order) – expertní tým založený na hitlerovsko-mansonovských myšlenkách. Insignie této skupiny (navržená samotným Mansonem) se lišila od znaků skupin jiných – skládala se z levotočivé svastiky umístěné na vahách spravedlnosti. V následujících letech napsal James Mason několik knih, v nichž srovnává biblickou teorii s doktrínami vyjádřenými v Mein Kampfu.

Další národní socialista a Mansonův přítel, Perry ´Red´ Wharthon, byl odsouzen za zastřelení 17-ti letého domnělého policejního udavače. Jak se dalo předpokládat, policie ihned po zatčení uvedla, že Wharthon a jeho stoupenci snovali plány na vyhození do povětří minimálně jednoho policejního ředitelství, nádrže a několika dalších údajných ´cílů´. Ať již pro tato tvrzení existovaly důkazy či nikoli, Perry bezpochyby bojoval za rasu a národ, jak nejlépe dovedl. Ve vězení se Wharthon stal ministrem Křesťanské identity a své názory prezentuje otevřeně dodnes.

Od roku 1970 minimálně do počátku 80. let šířila ´Strana sjednocených bílých lidí´ (United White People´s Party) (pod vedením Caseyho Kalemby), v souladu s N.S.M, poselství národního socialismu a bílé jednoty lidem v Ohiu skrze svou osvětovou základnu a knihkupectví. Na přední straně přinejmenším jedné z budov byla nakreslena řada znaků, které se dají vykládat jako ´Symbol mojí země, mé víry, mojí rasy´. Konkrétně americká vlajka, kříž a svastika. Strana také zajišťovala literaturu pro ostatní organizace a spolu s N.S.M., N.S.P.A. a detroitskou pobočkou S.S.A.G. se podílela na organizování setkávání a shromáždění.

Tento autor se s Kalembou setkal jen jednou (na farmě zesnulého reverenda Roberta E. Milese v roce 1991) a od té doby o něm neslyšel.

Clifford Herrington, který byl původně členem cincinnatiské větve N.S.W.P.P., se kolem roku 1975 přestěhoval do Oklahomy,aby zde založil přidruženou organizaci ´Lokální skupina Rockwell´ (Local Group Rockwell). Angažování se tohoto kamaráda v N.S.M. trvalo do roku 1994. V posledních letech jeho aktivita poněkud polevila.

V jednom z poněkud méně běžných případů, které se týkají amerických národních socialistů, otrávil Raymond Leo Schultz žida kyanidem (jak přesně tato akce proběhla známo není) a poté stejným způsobem zabil i sám sebe. Podle policejních záznamů byl kamarád Schultz aktivní po boku komandera Rockwella minimálně od roku 1962.

Výsledná bilance (1 kamarád na 1 nepřítele) řadí tuto jednočlennou ´Einsatzgruppe´ mezi ty slabší, ačkoli si musíme znovu připomenout, že každý, kdo je pro svůj lid ochoten zemřít, je větší charakter (jakkoli špatný může být výsledek jeho počinu)  než 99% celé populace.

S výjimkou N.S.D.A.P.-A.O. drží rekord v množství distribuované literatury mezi NS skupinami (a ostatně mezi jakýmikoli  skupinami bílého nacionalismu) s největší pravděpodobností ´Národně socialistická bílá americká strana´ (National Socialist White American Party) z kalifornského Pacific Palisades. 

Odpověď na žádost o zaslání literatury zahrnovala velkou obálku s desítkami samolepek o rozměru (přibližně) 7,6 x 3,8 cm s nápisy jako „Rudolf Hess: Hrdina bílé rasy!“ a „Stop černému zločinu!“

Všeobecně se má za to, že jediným členem N.S.W.A.P. byl chlápek jménem ´Jim´. Tento kamarád buď hnutí zcela opustil nebo změnil taktiku, každopádně není známo, že by si s ním od počátku 90. let někdo dopisoval. Nicméně samolepky svůj účel splnily – tisíce lidí našeho národa byly jejich malým, avšak nezanedbatelným prostřednictvím seznámeny s národním socialismem.

Zesnulý Johny Sharbnow z Tayloru v Michiganu (zakladatel ´Národní anglo-saxonské strany´ (National Anglo-Saxon Party) a samozvaný ´národní socialista´) představuje jednu z těch osobností hnutí, o kterých by bylo možná lepší nemluvit. Nicméně kritériem pro tento článek je pravdivost, takže krátká zmínka je na místě (ať už by důvodem mělo být pouhé poukázání na druh lidí, kterým je lépe se vyhnout).

Sharbnowy „aktivity“ zahrnovaly návštěvy u tohoto autora (a dalších z té oblasti), užívání okatého, stereotypního ´přízvuku´ (z oblasti jižního a východního pobřeží), zatímco prohlašoval, že je jiného původu, dále vyhrožování smyšlenými soudními procesy proti ostatním kamarádům a fanatické horování o bombách.

Do poloviny 90. let se Sharbnow přestěhoval do Idaho, kde se připojil k církvi pastora Butlera a kde byl také v prosinci 1993 zastřelen dvěma hostujícími stoupenci Árijských národů. Coby důvod uvedli, že „nezavřel hubu“; a i když toto rozhodně nemůže být považováno za důvodné ospravedlnění vraždy, tento autor sympatizuje s každým, kdo byl kdy nucen čelit setkání s touto příšernou existencí.

Sharbnowova bývalá manželka se po rozvodu snažila nějakou dobu s N.A.S.P. pokračovat, přestože není známo, že by organizace měla nějaké další členy a dnes o ní žádné informace nejsou. Vůči bývalé paní Sharbnowé nepociťuje tento autor ani nikdo jiný z okolí žádnou zášť.

´Nový národní socialista´ (The New-National Socialist) zněl název černobílé xeroxované publikace rozumného obsahu, vydávané v Melrose (Florida). Tento autor už ve své sbírce žádné výtisky nemá, ale během pozdních 80. a raných 90. let mu byly všechny exempláře zasílány výměnou za výtisky buletinu ´Na Stráž!´. Vydavatel, německý rodák Hank, tiskl články jak o současném, tak o historickém významu národního socialismu. Jeho názory na křesťanství vycházely veskrze ze zesnulého zakladatele <Stvořitelovy církve> (Church of the Creator), Bena Klassena. Někdy v počátku 90. let zavolal Hank autorovi tohoto článku a sdělil mu, že se z jeho (Hankovy) ženy Glorie stala prostitutka, která na rasu nehledí a že má fotografie, které to dokazují. Také slíbil, že kopie fotografií pošle jako důkaz její rasové zrady. Protože 1. Hank už pak nikdy tohoto autora ani nikoho jemu známého nekontaktoval, 2. fotky nikdy nepřišly a 3. Glorie obvinění popřela (ještě předtím, než se stáhla z politické scény), můžeme předpokládat, že vznesená obvinění proti ní byla falešná.

V době okolo rubyridgeského incidentu okolo Randyho Weavera (na podzim 1992) se zformovala v Oregonu skupina pod názvem ´Národně socialistická fronta´ (National Socialist Front). Třebaže byl politický ´život´ této skupiny extrémně krátký, podařilo se jim v jednorázově vydaném mini-magazínu neskutečně detailně popsat tragédii, která rodinu Weaverových postihla.

27. května 1987 byl ve svém salonu v San Franciscu zatřelen kosmetik Frank Ringi neznámým útočníkem, který z místa činu uprchl. Ringiho partner byl taktéž postřelen, ale přežil. Jak že tohle souvisí s americkým národním socialismem? Čtěte dál..

32-letý umělec a historik ze San Francisca, Jonathan Haynes, si nechal zaslat seznam adres bílých nacionálních skupin z celého světa (což mu zprostředkoval zesnulý bílý hrdina ukrajinského původu Joseph Dilys) a následně rozeslal profesionálně zpracovanou brožuru ´Hákový kříž: Kaleidoskopická vize Třetí říše.´ (Hakenkreuz: A Kaleidoscopic Vision of the Third Reich). Součástí brožury byla umělecká koláž kombinující hitlerovskou a nacistickou symboliku s akty a náboženskými symboly. To bylo v roce 1991. Haynes si s tímto autorem vyměnil pár dopisů ohledně ´bílé věci´ a potom nejspíše zmizel z politické scény.

A teď až k 7. srpnu 1993: Známý chicagský plastický chirurg Martin Sullivan byl zastřelen ve své kanceláři neznámým střelcem, který se vydával za pacienta. Útok působí zcela náhodně a nenávazně, stejně jako v Ringiho případě. Sullivanův vrah měl odjet z místa činu Volkswagenem (ne, to nemá žádnou souvislost s NS, milý kamarádi…). Policie zastavila asi tucet řidičů aut této značky v té oblasti, až konečně zadržela 34-letého šoféra vínového Volkswagenu. Byl jím Jonathan Haynes.

U výslechu se Haynes přiznal k vraždě Ringiho i Sullivana a uvedl následující vysvětlení: „Odmítám falešnou árijskou vizáž. Odmítám odbarvené blond vlasy, nepůvodní modré oči a falešné obličejové rysy, které jsou výsledkem plastické operace.“

Haynes byl v květnu 1994 odsouzen za Sullivanovu vraždu k smrti. V době vzniku tohoto spisu je ještě stále mezi živými.

Jednou malou, ale horlivou skupinou národních socialistů ze Severní Karolíny byla ´NS Spřízněnost´ (NS Kindred). Jejich duchovní vůdce, Josef (zvaný ´Jost´) Turner, vydal přes dvacet pojednání, všechna zaměřená na vyzdvihnutí lidové stránky (coby protiklad ke konfrontačně-agitačním aspektům) národního socialismu. Zatímco křesťanství prohlásil Jost za „nepřátelské onemocnění ducha“, k pohanské víře se plně klonil. Skupina někdy užívala symbol svastiky a portréty Vůdce, ale jinak rezolutně zavrhovala veřejná shromáždění a rasově laděná přízviska coby kontraproduktivní. Jost prodělal těžký infarkt, v jehož důsledku 8. října 1996 zemřel v areálu NSK. Skupina po této události zmizela z doslechu, takže buď přijala plně undergroundový charakter nebo svou činnost ukončila. Tento autor většinu spisů NSK vlastní a dodnes z nich čerpá.

´Národně sociální skinheadi´ (National Socialist Skinheads) tvořili v Minnesotě, na Floridě a v Texasu dnes již zapomenutou skupinu kamarádů, která neměla dlouhého trvání. Skupina se objevila kolem počátku 90. let a ještě předtím než upadla do zapomnění, poslala tomuto autorovi asi dva dopisy (v nichž se, mimo jiné, nacházela embosovaná navštívenka s názvem organizace, adresou a totenkopfem).

Donald Leroy Evans byl považován za ´pouhého´ vraha, dokud se v roce 1991 šokované policii nedoznal z několikanásobných rasově motivovaných vražd. Evans uvedl, že zabil (bez náznaku výčitek svědomí) 10-ti letou asijskou dívku, černou šlapku na Floridě a dalších až 60 lidí z 21 různých států po celé zemi. Dnes se má za to, že tyto údaje byly schválně přehnané, aby se systém nějakou dobu zbytečně pachtil od čerta k ďáblu (trik, který byl až překvapivě úspěšný). Buď jak buď, Evans byl obviněn z dvojnásobné vraždy a (paradoxně) odsouzen k doživotí a trestu smrti. Uvězněn byl po různu v Broward County (Florida) a ve vězení s maximální ostrahou ve Florence v Koloradu (zde pobýval i Timothy McVeigh, jedná se o zařízení pro mimořádně nebezpečné vězně). Donal Evans předváděl za mřížemi národně sociální ´show´ skoro stejně, jako to dělával velitel Rockwell (a později i mnozí další) na ulici: Chodil po vězení s vlastnoručně vyrobeným tričkem ozdobeným svastikou, podal k soudu několik žádostí (ve finále neúspěšných) o povolení nosit unifromu Klanu a oficiálně si změnit jméno na ´Hi Hiler´ nebo př sporu o kafe napadnul policejního poručíka (fízl skončil se zlomeným nosem a Evans byl obviněn z pokusu o vraždu).

Tento autor a Don si dopisovali od roku 1994 až do Evansovi smrti, kterou v roce 1999 zapříčinil černý vězeň. Don byl údajně bodnut do srdce, když se vracel ze sprchy a na místě zemřel.

Floridský člen Árijských národů, Dave Shay, pomáhal Evansovi zavést ´Hitlerovu Horkou linku´ (Hitler Hotline), kterou pak spravoval, dokud sám nezemřel (ještě před Evansovou smrtí) při automobilovém neštěstí.

Organizace, již se Evans pokusil založit zpoza vězeňských zdí (´Národní pohotovost´ (The National Alert)) se nikdy neuchytila, protože nebyl nikdo, kdo by ji zvenčí podpořil. Když tento autor uveřejnil v buletinu ´Na Stráž!´ apel, v němž doslova prosil čtenáře, aby Donalda Evanse kontaktovali, ozvali se jen čtenáři dva (z celkového počtu asi sta): postarší muž (slepý) a Stephanie, náctiletá dívka z New Jersey (která zemřela při autonehodě 25. října 1995). Hanba zbývajícím (cca) 98 ZBABĚLCŮM, kteří se tomuto bojovníkovi za náš národ neozvali!

Tento autor bude na Dona Evanse alias Hi Hitlera vždy vzpomínat jako na bílého bojovníka silné vůle, stejně jako na dobrého přítele.

Dlouholetý michiganský aktivista, Rocky Suhayda, hostuje v průběhu vzniku tohoto článku, internetové stránky a telefonní linku Americké nacistické strany. Suhaydovým současným aktivitám předcházela spolupráce s ´Evropsko-americkou vzdělávací asociací´ (European American Educational Association). Ještě předtím vedl (spolu s reverendem Kenem Olsenem) michigenskou pobočku ´Stvořitelovy církve´ (která byla součástí michiganské ´Koalice bílé jednoty´(White Unity Coalition)) a spolupracoval s W.A.R. Toma Metzgera a ´Národní aliancí´(National Alliance) Williama Pierce. V počátcích 80. let kooperoval Suhayda s detroitskou základnou S.S.A.G. Roztržka ohledně zmizelého majetku Zásahové skupiny tuto spolupráci hořce ukončila. 

(2) V prosinci 2000 uspořádal Ku Klux Klan velice úspěšný pochod předměstím Skokie (kdy policie údajně zatkla 10 proti-demonstrantů),. Ačkoli publicita, které se našim bratrům a sestrám v rouchách dostalo, se s tou, jakou obdržela ´Národně socialistická strana Ameriky´ před 23 lety nedá vůbec srovnávat. 

(3) Tento autor může, jakožto osobní účastník shromáždění v roce 1998, dosvědčit, že S.S.A.G. musí často pracovat za násilí a zmatku. Komouši rozmlátili okna federální budovy za minimálně 30 000 dolarů, jak po nás házeli kamení, lahve a kusy asfaltu, kterými se často netrefili. Újmy na straně nacistických kamarádů byly poměrně zanedbatelné a jeden spolupracovník P.L.P. byl zraněn do krve členem S.S.A.G. a následně zatčen fízly, když se na nás pokusil zaútočit.

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Log Out / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Log Out / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Log Out / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Log Out / Zmeniť )

Connecting to %s

%d bloggers like this: